Co myslíš, kde se nachází největší sídliště na světě? V Americe, Číně, nebo v Indii? Ne, nenajdeš ho ani v jedné z těchto zemí. Toto sídliště je mnohem blíž, než si myslíš. Je to naše střevo.
Střevo je totiž neuvěřitelně osídlené – žijí v něm bakterie, viry, houby, kvasinky a plísně, které společně označujeme jako střevní mikrobiom. Toto rozmanité společenství zahrnuje přibližně 400 druhů mikroorganismů, které většinou žijí ve vzájemné harmonii. Mohou se navzájem ovlivňovat a samozřejmě spolupracují i s naším tělem.
Proč je důležité o střevní mikrobiom dobře pečovat?
Jedním z důvodů je, že mikroby v tlustém střevě produkují vitamín K a vitamíny skupiny B (B1, B2, B6 a B12). Ale to nejdůležitější je, že bez střevního mikrobiomu bychom měli problém přežít. Některé části potravy bychom bez obyvatel našich střev nedokázali vůbec strávit.
Kromě toho užitečné bakterie v našich střevech zajišťují, aby vytlačily a porazily nepřátelské mikroorganismy, známé jako patogeny. Právě proto naše imunita závisí na mikrobiomu, osídlení našich střev.
Jak a proč se střevní mikrobiom mění
Vědci zjistili, že s přibývajícím věkem klesá rozmanitost mikrobů osidlujících naše střeva a zaznamenali zvýšený výskyt mikrobů kmene Proteobacteria, které mají schopnost vyvolávat záněty. Tyto škodlivé bakterie postupně vytlačují některé prospěšné bakterie v našich střevech a spouštějí chronický zánět.
Jedním z důvodů poklesu rozmanitosti střevního mikrobiomu jsou také antibiotika. Mají na obyvatele našich střev ničivé účinky – jako atomová bomba, která ničí vše v dosahu. Věděli jste, že účinky antibiotik lze ve střevním mikrobiomu pozorovat ještě rok poté, co jsme je přestali užívat?
Dobrou zprávou je, že výzkumný tým Dr. Gloora z University of Western Ontario v Kanadě zjistil, že střevní mikrobiom zdravých seniorů může být stejný jako mikrobiom zdravých třicátníků. Stačí se o svůj mikrobiom správně starat a dodávat mu dostatek výživy. Pro jeho správné fungování je klíčový dostatečný příjem vlákniny a prebiotik, které se starají o výživu střev a slouží jako potrava pro prospěšné mikroorganismy, jež naše střeva osidlují.
Trávicí soustava a mikrobiom
Mnoho lidí si myslí, že trávicí soustavu tvoří pouze žaludek a střeva. Ve skutečnosti je trávicí soustava dlouhá trubice probíhající naším tělem. Začíná v ústech, pokračuje hltanem, jícnem, který ústí do žaludku, a dále pokračuje tenkým a tlustým střevem.
Tato trubice je zevnitř pokryta sliznicí, která má ochrannou funkci podobnou pokožce na povrchu těla. Zároveň slouží jako propustná brána mezi vnějším světem, který vstupuje do našeho těla ve formě potravy, a námi. Trávicí soustava je domovem mnoha mikroorganismů. V různých částech této soustavy však panují odlišné podmínky, a proto je každá část osídlena různými druhy mikrobů.
Žaludek, který se nachází blízko začátku trávicího traktu, má extrémně kyselé prostředí a poměrně vysoký obsah kyslíku, který se do něj dostává spolu s potravou. Kvůli těmto podmínkám obsahuje žaludek relativně málo mikrobů – zhruba 1 000 až 10 000 na gram obsahu žaludku. Mezi nejznámější mikroby, které dokážou přežít v tomto náročném prostředí, patří kmen Proteobacteria. Do této skupiny se řadí i dobře známá bakterie Helicobacter pylori, která je dominantní bakterií v žaludku asi poloviny lidí na světě.
V tenkém střevě se podmínky mění. Je zde méně kyslíku a prostředí je méně kyselé. Tenké střevo se skládá ze tří částí: dvanáctníku, lačníku a kyčelníku. V lačníku žije přibližně 100 000 až 1 000 000 mikrobů na gram obsahu. V kyčelníku už toto číslo dosahuje více než 100 milionů až miliardu mikrobů na gram obsahu.
Skutečným domovem mikrobů je však tlusté střevo. V tlustém střevě není žádný kyslík a prostředí je zásadité. Najdeme zde zhruba 100 miliard mikrobů v jednom gramu obsahu. Jejich celková hmotnost dosahuje přibližně 1 až 2,25 kilogramu! Složení mikrobiomu v tlustém střevě má zásadní vliv na naši imunitu a celkové zdraví. Střevní mikrobiom je mimořádně důležitý pro naše zdraví, a proto bychom mu měli věnovat dostatek pozornosti.
Vliv bílkovin na střevní mikrobiom
Moderní stravovací trendy často upřednostňují určitou složku potravy a ignorují dopad jednostranného stravování na náš střevní mikrobiom. Například v poslední době velmi populární carnivore dieta je založena na konzumaci živočišných bílkovin – masa, vajec a mléčných výrobků. Zvýšená konzumace bílkovin, zejména živočišného původu, však znamená nedostatek vlákniny ve stravě. Bílkoviny podporují růst hnilobných bakterií, a pokud se vláknina nepřijímá v dostatečném množství, dochází k jejich přemnožení. To následně vytlačuje prospěšné bakterie, což může vést k zánětům v trávicím traktu.
Naopak při dostatečném příjmu rozmanité vlákniny se podporuje růst kvasných bakterií, které mají řadu zdravotních přínosů. Jejich přítomnost zlepšuje celkový zdravotní stav těla.
Proto je při carnivore dietě a zvýšeném příjmu bílkovin nezbytné zajistit dostatek vlákniny a pečovat o zdraví střevního mikrobiomu. V tomto směru pomáhá konzumace vlákniny ORIN Fiber, která kombinuje dva druhy vlákniny, a fermentované prebiotické vlákniny obsažené v ORIN Microbiome Boost, jež podporují zdraví střev, rovnováhu trávení a chrání před záněty.
Střevní mikrobiom a jeho vliv na mozek
Rozum je to, co odlišuje člověka od zvířat. Mozek je řídicí jednotkou lidského těla. Aby dobře fungoval, musí být dobře prokrven. Proto mozkem prochází množství krevních cév, ale jejich obsah je oddělen od mozku. Tento obsah odděluje bariéra krev-mozek, odborně nazývaná hematoencefalická bariéra. Tvoří ji speciální ochranné buňky, kterými jsou vystlány krevní cévy v mozku, a proto přes jejich stěny procházejí pouze specifické živiny a kyslík.
Jak souvisí bariéra oddělující krevní cévy od mozku a mikroby? Vědecké studie ukázaly, že pro úplné vybudování této bariéry v mozku jsou potřebné mikroorganismy osidlující naše střeva, tedy mikrobiom.
Studie ukázaly, že zvířata bez mikrobiomu měla krevně-mozgovou bariéru propustnější, tedy jakékoliv látky obsažené v krvi, i ty škodlivé, se snadno dostávaly do mozku. Když se zvířatům bez střevního mikrobiomu, s propustným střevem, osídlily střeva přátelskými mikroorganismy, bariéra v mozku se opět uzavřela. Střevní mikrobiom totiž ovlivňuje tvorbu klíčových látek, kterými se tato bariéra uzavře.
Co z tohoto vyplývá? Jednoduše napsáno, péčí o obyvatele našich střev můžeme pomoci našemu mozku. V současnosti již existují některé náznaky, že na rozvoj problémů s mozkem, jako je například Parkinsonova choroba, může mít vliv střevní mikrobiom. Jeden z mýtů ohledně Parkinsonovy choroby je, že začíná v mozku. Ve skutečnosti první příznaky často souvisí se špatnou činností tlustého střeva.
Jak se starat o střevní mikrobiom?
Základem péče o naše střeva a tím i o střevní mikrobiom by měla být zdravá strava. Konzumací rozmanité stravy bohaté na různé druhy vlákniny a omezením konzumace ultra zpracovaných potravin dokážeme výrazně ovlivnit, v jakém stavu se nachází náš mikrobiom.
V současné uspěchané době a při mimořádně rychlém životním stylu však často saháme po rychlých řešeních. A často jsou to právě ultra zpracované potraviny a fast food. O to větší význam má pravidelná konzumace vhodných doplňků výživy, díky kterým dokážeme dodat našemu tělu dostatek vlákniny a našemu střevnímu mikrobiomu dostatek výživy. Zařaďte do své denní rutiny ORIN Fiber a ORIN Microbiome Boost.
Autor: Peter Vanka, zakladatel společnosti Orin